Místo výkonu práce

Místo výkonu práce je jednou ze tří povinných náležitostí pracovní smlouvy a může být sjednáno různě. Zákoník práce připouští, aby místo výkonu práce bylo sjednáno např. jako (1) konkrétní adresa pracoviště, (2) obec, (3) kraj, případně i (4) celá Česká republika apod. Zákoník práce také umožňuje, aby si zaměstnanec se zaměstnavatelem sjednali několik míst výkonu práce.

V rámci sjednaného místa výkonu práce pak může zaměstnavatel jednostranně určit, kde přesně máte pracovat. V případě místa výkonu práce, které je sjednáno jako konkrétní – adresa pracoviště, zaměstnavatel možnost přesunovat zaměstnance nemá. Pokud však máte místo výkonu práce sjednáno šířeji, pak v rámci sjednané „oblasti“ může zaměstnavatel měnit pracoviště, na kterém jste povinni vykonávat práci, a to i bez vašeho souhlasu.

Pokud máte sjednáno v pracovní smlouvě místo výkonu práce šířeji než jedna obec (2), zaměstnavatel může chtít, abyste pracovali v jiném závodě. Druhou možností je, že budete mít ve smlouvě sjednáno více míst výkonu práce. Pak po vás zaměstnavatel může požadovat práci v jiném závodě.

Převedení na jinou práci

Zákon č. 262/2006 Sb.
Převedení na jinou práci, pracovní cesta a přeložení
§ 41 Převedení na jinou práci

(1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,

a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice19),
c) koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e) jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g) požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.

(2) Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,

a) dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g),
b) bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c) pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

(3) Není-li možné dosáhnout účelu převedení podle odstavců 1 a 2 převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednána v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.
(4) Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.
(5) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci než byla sjednána v pracovní smlouvě jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí.
(6) Při převedení zaměstnance na jinou práci podle odstavců 1 až 3 je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
(7) Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; dochází-li převedením zaměstnance ke změně pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 4.

Práce přesčas bez příplatku

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poslal do vlády návrh na změnu zákoníku práce týkající se příplatků za práci přesčas, za práci v noci nebo víkendovou práci.

Odměny za práci přesčas by se podle něj měly zahrnout do běžné mzdy a zaměstnance by tak neměl nárok na 25% speciální příplatek nebo na náhradní volno. Povinný by také nebyl ani nejméně desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci.

Změny by se týkaly jen lidí odměňovaných formou mzdy (podnikatelská sféra). Ministr Drábek současně navrhuje, aby si zaměstnanec mohl s firmou dohodnout výši příplatku za noční práci nebo za práci v sobotu či neděli. Právní úprava by se tak vrátila ke stavu, který v Česku platil do roku 2006. Ten byl podle Drábka praktičtější a pro zaměstnavatele jednodušší.

Cílem změn je podle Drábka zjednodušení současného stavu a posílení smluvní volnosti. Odboráři se však obávají, že obě změny mohou zhoršit postavení zaměstnanců, zvláště v krizovém období.

EURES

Účelem sítě EURES je poskytovat informace, poradenství a služby v oblasti náboru a vyhledávání pracovních míst (zprostředkování) pracovníkům, zaměstnavatelům i všem občanům, kteří by chtěli využít výhod zásady volného pohybu osob.

Aby se v otázkách mobility mohli uchazeči o práci a zaměstnavatelé rozhodovat na základě dostatečných informací, potřebují znát odpovědi na řadu praktických, právních i administrativních otázek. Portál pracovní mobility sítě EURES poskytuje informační služby, jejichž cílem je poskytnout pomoc a podporu všem, kteří uvažují o přestěhování se do zahraničí či o náboru pracovních sil z jiné země.

Na tyto a další otázky vám pomohou zodpovědět EURES poradci či EURES kontaktní osoby tzv. EURES checklist.

Mám zajištěno ubytování? (Zaměstnavatel může být ochoten pomoci s jeho zajištěním.)
Mám dostatek peněz na první měsíc pobytu?
Mám zařízeno zdravotní pojištění na přesun do zahraničí? (Než začne platit pojištění v nové zemi.)
Mám vyjednáno odhlášení z českého zdravotního pojištění (s českou zdravotní pojišťovnou)?
Mám vyjednáno odhlášení z evidence úřadu práce? (Platí pro evidované nezaměstnané.)
Mám otevřen bankovní účet v nové zemi?
Mám pracovní smlouvu?
Mám vyřízenou pracovní registraci?
Mám vyřízenou registraci k pobytu? (obecní úřad, policie)
Mám zajištěno osobní číslo? (sociální, daňové)
Mám vyřízeno zdravotní pojištění v nové zemi?

Důležité doklady pro práci v EU

– pracovní povolení (nutné v některých státech)

– platný cestovní pas / občanský průkaz

– doklady o kvalifikaci a vzdělání, EUROPASS – úřední překlad

– Evropský průkaz zdravotního pojištění (vrací se české zdravotní pojišťovně)

– formulář E301 (odpracované doby)

– formulář E303 (převod dávek)

Zdroj: EURES (eures.europa.eu)

Mateřská dovolená

Na mateřskou dovolenou nastupuje žena zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným datem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem (6-8 týdnů před termínem porodu). O datu nástupu na mateřskou rozhoduje gynekolog, který určí přibližný termín porodu. Pak je čistě na vás, kdy na mateřskou dovolenou nastoupíte.

Nastane-li porod dříve, než určil lékař a žena (zaměstnankyně) tak vyčerpá méně než 6 týdnů mateřské dovolené, náleží jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28 týdnů. Ale, vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené méně než 6 týdnů z jiného důvodu, náleží jí mateřská dovolená ode dne porodu pouze do uplynutí 22 týdnů (v případě narození dvou a více dětí 37 týdnů).

Pokud nastoupíte na mateřskou dovolenou později než 6 týdnů před porodem, musíte počítat s tím, že dovolená se vám o tuto nevyčerpanou dobu po porodu neprodlouží a délka mateřské dovolené bude stále 22 týdnů. Peněžitou pomoc v mateřství budete pobírat až ode dne, kdy nastoupíte na mateřskou. Stejně tak platí, že se její poskytování neprodlužuje. Na pozdější odchod na mateřskou dovolenou bude mít vliv také případné riziko ohrožení zdraví.

Pokud bude mít zaměstnavatel dojem, že nejste k vykonávané práci zdravotně způsobilá, může vás poslat na lékařskou prohlídku, která může být zásadní v jeho rozhodnutí.