Práce ve svátek

Pokud je vám nařízena práce v době svátku, náleží vám dosažená mzda za daný den a také přednostně náhradní volno v časovém rozsahu práce, kterou jste ve svátek vykonal. Za dobu trvání tohoto volna je vám zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel vám musí náhradní volno poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v době, na které se spolu dohodnete. Tato dohoda může být písemná i ústní, avšak pokud ke shodě nedojde, je zaměstnavatel oprávněn vám datum čerpání náhradního volna jednostranně nařídit.

Pokud nechcete čerpat náhradní volno, můžete se se zaměstnavatelem dohodnout, že vám k dosažené mzdě za práci ve svátek poskytne příplatek. Jeho výše musí činit nejméně váš průměrný výdělek připadající na dobu práce ve svátek, maximální výše není omezena, může být tedy i vyšší.

EU hledá lingvisty, překladatele a tlumočníky

Evropský úřad pro výběr personálu zahájil další kolo výběrového řízení pro lingvisty, překladatele a tlumočníky, kteří budou hrát důležitou roli ve všech institucích EU.

Místopředseda Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič vyzval začátkem července vysokoškoláky v celé Evropě k účasti ve výběrovém řízení.

Co je důležité vědět:

– Podmínkou přijetí je znalost angličtiny, francouzštiny nebo němčiny.
– Výběrové řízení pro překladatele bylo zahájeno 6. července a bude uzavřeno 9. srpna.
– Výběrové řízení pro tlumočníky začíná 12. července a bude uzavřeno o měsíc později, 12. srpna.
– Vyhlášené výběrové řízení je pro překladatele, jejichž mateřským/hlavním jazykem je čeština, maďarština, litevština, maltština, polština nebo slovenština. Musí mít také hluboké znalosti nejméně dvou dalších jazyků EU.
– Uchazeči, kteří se chtějí stát tlumočníky, budou potřebovat jako mateřský jazyk češtinu, lotyštinu, maltštinu, španělštinu nebo švédštinu. U většiny jazykových alternativ budou muset důkladně ovládat dva nebo tři další jazyky.
– EPSO hledá celkem 163 úspěšných uchazečů s profilem překladatele. Všichni budou zaměstnání v platové třídě AD5, pro kterou se vyžaduje dokončené vysokoškolské vzdělání, a to ne nutně jazykové. Uchazeči nemusí mít profesionální zkušenosti s překládáním.

Případní uchazeči najdou více informací na adrese: http://www.eu-careers-online.eu/linguists/. Kontaktní osoby: Antonio Gravili ( 32 22954317), Marilyn Carruthers ( 32 22999451)

Zdroj: Novinky

Kolektivní vyjednávání

Novela zákoníku práce – Kolektivní vyjednávání
Novela zákoníku práce byla schválena dne 29. června 2011

Účinnost novely zákoníku práce se předpokládá od 1. ledna 2012.

KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ

V návrhu jsou jednoznačně identifikovány smluvní strany, nově je řešena výpověď z kolektivní smlouvy a skončení účinnosti kolektivní smlouvy. S cílem odstranit výkladové nejasnosti o pojmech účastník a smluvní strana § 23 jednoznačně určuje, kdo ony smluvní strany tvoří.

Kolektivní smlouvu (KS) lze uzavřít na dobu určitou či neurčitou. Pokud se smluvní strany dohodnou, že KS se uzavírá například na dobu do uzavření nové KS, musí nyní uvést nejzazší dobu účinnosti („nejdéle však do…“)

Při zániku odborové organizace skončí účinnost KS posledním dnem kalendářního roku, ve kterém organizace zanikla. Zamezí se tak právní nejistotě u KS uzavřených na delší období či způsobem ne zcela transparentním.

Pracovní doba:

Návrh zavádí definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší stávajících ustanovení o rozvrhování pracovní doby, čímž výrazně zjednodušuje celou problematiku. Nadále limitování pouze dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, jednotnou nejvyšší 12 hodinovou délkou směny a stanovenou týdenní pracovní dobou.

Odpadne také povinnost zaměstnavateli vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou, budou-li chtít zaměstnavatelé provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit. Významný posun nastal i u pružné pracovní doby, kdy změna vyrovnávacího období pomůže zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům k flexibilnějšímu naplňování stanovené týdenní pracovní doby.

Dovolená:

V úpravě dovolené by měly být provedeny některé změny směřující ke zjednodušení úpravy a též s ohledem na judikaturu ESD, týkající se nevyčerpané dovolené.

Odměňování:

V úpravě odměňování se navrhuje např. zpřesnit podmínky poskytování smluvního platu, dále např. aktualizace minimálních platových tarifů (navrhuje se stanovit minimální platové tarify v úrovni stanovené pro první stupeň v jednotlivých platových třídách v nejnižší stupnici platových tarifů), dále též zavést institut cílové odměny, nebo rozšíření dosavadních forem výplaty mzdy nebo platu, a některé další zpřesňující úpravy.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zpružení pracovněprávních vtahů

Novela zákoníku práce – ZPRUŽENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Novela zákoníku práce byla schválena dne 29. června 2011

Účinnost novely zákoníku práce se předpokládá od 1. ledna 2012.

ZPRUŽENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Zkušební doba

Zkušební dobu bude moci podle návrhu novely prodloužit u vedoucích zaměstnanců ze současných 3 měsíců na nejdéle 6 měsíců.

Odstupné:

Odstupné při rozvázání pracovního poměru by mělo být odstupňováno podle délky pracovního poměru u zaměstnavatele takto:

– při trvání pracovního poměru méně než 1 rok by mělo být ve výši nejméně 1 průměrného měsíčního výdělku,

– při trvání pracovního poměru alespoň 1 rok a méně než 2 roky by mělo činit nejméně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku a

– při trvání pracovního poměru u zaměstnavatele alespoň 2 roky by mělo činit nejméně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Pracovní poměr na dobu určitou:

Navrhuje se omezení současných výjimek z obecné úpravy uzavírání pracovního poměru na dobu určitou; maximální doba 2 let, na kterou je možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat, by měla být prodloužena na 3 roky. V rámci této doby by mělo být možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat opakovaně ještě dvakrát (pravidlo celkem 3x a dost); výjimky z této obecné úpravy by mělo být možné používat pouze v případě, že by tak stanovil zvláštní právní předpis. Úprava by měla přinést vyšší ochranu zaměstnance, mělo by však současně dojít ke zpružnění trhu práce.

Dohody o provedení práce:

Rozsah hodin, které je možno odpracovat u jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, by měl být zvýšen z dosavadních 150 hodin v kalendářním roce na 300 hodin v kalendářním roce. Odměna z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně by měla být nově podrobena sociálnímu i zdravotnímu pojištění.

Výpovědní důvody:

Navrhuje se nový výpovědní důvod spočívající v hrubém porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance, resp. pojištěnce, dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim. V této souvislosti se navrhuje stanovit též „jiné povinnosti zaměstnanců“ v prvním období dočasné pracovní neschopnosti, pokud jde o dodržování režimu práce neschopného. Navrhuje se, aby bylo možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce. Dosud totiž mohou zaměstnance dočasně přidělovat pouze agentury práce.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí